Severní ostrov

Pokud jste si přečetli všechny rady před cestou http://www.sblondynounacestach.cz/2018/02/26/prakticke-rady-na-zeland/ a úvodní informace k Zélandu http://www.sblondynounacestach.cz/2018/02/26/uvod-3/ Jste plně připravení na cestu a můžete se pustit do čtení našeho Zélandského dobrodružství.

Přikládám znovu itinerář cesty, kde je komplexně vše popsané den po dni – zeland_itinerar-Realny Itinerar

  • co jsme navštívili
  • kde jsme spali
  • kolik to stálo
  • jak dlouho jsme tam jeli
  • jak dlouho to trvalo (většinou treky)

Jako první nás čekal severní ostrov, na který jsme se těšili hlavně díky Hobitínu, kterej byl na našem bucketlistu už dlouho a taky díky jednomu nejslavnějšími treku  – Tongario Crossing.

Poté co jsme doletěli do Aucklandu a přežili kontrolu, totálně mrtví jsme večer dorazili do prvního ubytování, které bylo blízko letiště. Do ubytování jsme si vzali ubera, jelikož půjčení auta jsme měli kvůli příletu v pozdějších hodinách domluvené až na další den. Uber vyšel na nějakých 22 NZD A bylo to asi 15 – 20 minut jízdy

Ubytování jsme byli zde https://www.booking.com/hotel/nz/happy-holiday-house.cs.html – a dostali jsme celý apartmán, vlastně celý spodní patro pro sebe!!:)90 NZD/noc,pokoj

Pokud budete chtít přespat někde v blízkosti letiště, a nebudete se chtít zdržovat v Aucklandu, rozhodně doporučujeme!!:)

Druhý den jsme ráno jeli do půjčovny APEX, kde jsme měli domluvené auto. Půjčovna je hned kousek od letiště. Zkontrolujte si hlavně předání auta, zda není někde odřené a v protokolu vše sedí!
Jak jsem psala výše, celkově nás auto vyšlo na 20 dní 17 200 a žralo 6 litrů na 100 km.

Poté, co jsme měli auto, jeli jsme na obří nákup, hlavně potravin, ale také nezbytných věcí, jako vařič, plynové bomby, a pár doplňků ke kempování. Jídla jsem nakoupilo co nejvíce, aby nám vydrželo, co nejdýl, a hlavně základní potraviny, poté jsme dělali už jen menší nákupy. Určitě si doporučuju nakoupit co nejvíce základních věcí, v pustině pak samozřejmě žádné obchody nebyly.

Po nákupu jsme se přesouvali do MATAMATY – nejbližší městečko u Hobitína.
Cesta z Aucklandu trvala nějaké 2 hodiny a bylo to 160 km.
Ubytování jsme byli zde https://matamatabackpackers.co.nz/70 NZD/pokoj, je tu kuchyňka, teplá voda, sprchy, vše co potřebujete, určitě doporučujeme!:)

Jelikož nám odpoledne zbyl čas a nechtěli jsme sedět v hostelu, vyrazili jsme na nedaleké vodopády –WARERE FALLS
Cesta autem tam trvala od ubytování cca 15 min a je to tak 3 hodinová, příjemná procházka na vrchol vodopádu. Pokud Vám tedy zbyde před nebo po Hobitíně čas, vyražte, jelikož nic bližšího v okolí nic moc není.

                                                                                      HOBITÍN

Když jsme plánovali Zéland, Hobitína jsme se nechtěli vzdát, přesto, že byl na severním ostrově a my měli v plánu hlavně jižní. Po škrtání a počítání kilometrů, jsme řekli, že ho tam prostě dáme, i když nás to bude stát celej přejezd přes severní ostrov:D Na severním ostrově jsme šli nakonec i Tongario trek a navštívili Wai-o-Tapu, termální park se sirnými prameny a jezírky.

Tour jsme si bookli už z domova zde http://www.hobbitontours.com/en/ Najdete zde všechny důležité infomace. Radila bych rozhodně booknout dopředu, jelikož je to jedna z nejznámějších turistických atrakcí na Zélandě, a nemusí být v ten den, co máte Hobitín naplánovaný, volno.

A jak to v Hobitíně vlastně chodí?
Po Hobitíně se nemůžete pohybovat sami, ale pouze s průvodcem a ve skupině.
První skupina (cca 20 lidí) vyráží v 8:30. Poté chodí další skupiny po 15 – 20 minutách, poslední skupina vyráží v 15:30. Tour s průvodcem je dlouhá cca 2 hodiny a výklad probíhá v angličtině. Většina lidí volí právě tuto klasickou tour.

TIP: Pokud chcete mít z Hobitína nejlepší zážitek, určitě doporučujeme jít hned první tour a nebo poslední!  Hobitín si vychutnáte bez hald turistů a budete ho mít skoro „jen pro sebe!“

Můžete si zde taky zaplatit večerní tour, s obří večeří v hostinci, kde se zpívá a tančí! Prohlídka je stejná jako klasická, s tím rozdílem, že se v hostinci koná večeře a určitě nezapomenutelná zábava a atmosféra. Po večeři jdete s lucerničkami přes vesničku nazpátek. Za tuto tour si ale dost připlatíte a místa jsou dost často dlouho dopředu vyprodaná. Na různé tour se mrkněte zde :  http://www.hobbitontours.com/en/events-functions/evening-functions/

Jak se tam dostat?
Do Hobitína můžete jet sami autem, nebo autobusem z Matamaty (nejbližší město u Hobitína,cca 20 min), ale pouze jako organizovaný výlet (žádná veřejná doprava). Autobusy vyjíždí právě z Hobitína a vyzvednou turisty v Matamatě.

Parkoviště, na které můžete přijet sami autem se jmenuje SHIRE REST! Tohle parkoviště tedy využívají backpackeři a všichni co jedou na vlastní pěst. U ostatních parkovišť, parkují pouze busy, které vás vezou už z Matamaty a vy tak platíte vyšší cenu, jelikož je to organizovaný výlet. Za parkovné zde neplatíte, jako nikde na Zélandě.
POZOR! Na parkovišti je zákaz přespání.

Ze Shire restu vás poté, co zkontrolují vstupenky, vezme  zelený autobus společně s průvodcem, kdy přes kopečky plný chlupatých klubíček ( rozuměj ovečky :D) dojede až do tý nejroztomilejší vesničky, jakou jste kdy viděli, to vám garantujuJ
Cesta ze Shire restu přímo do vesničky trvá max. 15 min:)

Kolik to stálo?
Vstup pro dospělého byl 79 UDS , v ceně jedno pivo (alko nebo nealko) prohlídka cca na 2 hodiny
Děti do 8 let zdarma
Děti 9 – 16 let – 39,5 USD

   Mrkněte na video z úžasného hobitína!:) 

Jaký hobitín byl?
Hobitín byl naprosto úžasný a doporučujeme všemi deseti! Už, když jsme plánovali itinerář na Zéland, bylo jasný, že bez návštěvy Hobitína odjet nemůžeme. I když je to komerční místo a jedna z nejvíce turistických atrakcí na NZ, musím říct, že předčil naše očekávání! Cejtili jsme se tu jak v pohádce, a ta autentičnost místa byla neuvěřitelná. Nevěděli jsme, kam se koukat dřív, co dřív fotit, a ty 2 hoďky uběhly rychle jako nikdy! Je to doopravdy jeden velký zážitek, na který rádi vzpomínáme a věřte, že nebudete litovat ani jednoho utraceného dolaru! A my nemůžeme uvěřit, že jsme stáli tam, kde se to dílo  fakt odehrávalo <3

                                                                                    WAI – O – TAPU
Jelikož jsme měli v Hobitíně hned první ranní tour, zbyl nám čas po cestě na Tongario a tak jsme si ještě zajeli na slavné termální prameny v blízkosti Rotorui.

Wai – o – tapu  je geotermální oblast, kde se nachází termální prameny, jezírka a gejzíry.
Nejlslavnější je takzvaný Champagne  pool, nádherně barevné jezero, ze kterého se čoudí, a je to takové mystické místo:)  Dále křiklavě zelené jezírko Devils Cave, takovou barvu jsem v životě neviděla:D  V areálu se můžete pohybovat sami a být tu tak dlouho jak budete chtít.

Tato atrakce je vzdálená od Hobitína cca 100 km, od města Rotorua necelých 30 km, pokud budete mít cestu směrem na jih (např. na Tongario crossing) určitě jako zastávku po cestě doporučujeme!:)

Vstup dospělý – 32,5 NZD
Děti od 5 – 15 let – 11 NZD

TIP  – každý den v 10:15 je pouze jedenkrát denně erupce gejzíru!
Odkaz na web, kde najdete více informací www.waiotapu.co.nz/

                                                                         TONGARIO CROSSING

Po termálním parku jsme jeli na Tongario, cesta tam trvala  3 hodiny i se zajížďkou k pramenům. Bez nich tam budete za 2 hoďky. Tady jsme se ubytovali v prvním kempu http://www.discovery.net.nz/
Kemp byl suprový, úžasně strategický místo, navíc je z kempu vidět na sopku a je plně vybavený! Teplá sprcha, vybavená kuchyň, ale bez wifi.
Cena 18 dolarů/osoba/noc.

Pokud chcete jít na Tongario trek, jak to chodí?

Tongario je 20 km jednosměrný trek, kdy jdete z bodu A a dojdete do bodu B. Největším lákadlem jsou smaragdově modrá jezera Emerald lakes, které jsou přesně v polovině treku a vytváří tak krásný kontrast sopečné krajiny. Dalším lákadlem je také hora Osudu, kde se odehrála jedna z nejslavnějších scén Pána Prstenů. Na tenhle trek jsem se tedy moc těšila a i díky němu jsme nechtěli vynechat severní ostrov. Bohužel nás chytlo šílené počasí a z treku jsme kromě strachu o život neměli vůbec nic.

Na Tongario můžete jít  tedy ze dvou míst, takzvaně ze dvou parkovišt a to z Mangatepopo nebo  z Ketetahi.
Většina lidí jde právě z parkoviště Mangatepopo, je zde lepší cesta než z druhé strany ( z druhé strany se jde více do kopce ) Tímto směrem se tedy nejspíše vydáte i vy.

Dříve jste se mohli dopravit sami autem na parkoviště, zaparkovat a pak se buď svést z druhého konce treku s někým na první parkoviště, nebo s kamarády zaparkovat jedno auto na jednom parkovišti a druhé na druhém. To už ale bohužel nejde!!!

                                                                             !!ZMĚNA!!!

 Nyní na parkovišti můžete parkovat pouze 4 hodiny, vláda chce eliminovat počet aut, na parkovišti. Jelikož trek trvá za hezkého počasí přibližně 7 hodin, 4 hodiny možného stání na parkovišti vám jsou tedy k prdu.

Zbyde vám využít kyvadlové dopravy, takzvané shuttle bus, které vás dovezou na parkoviště Mangatepopo a z druhé strany z druhého parkoviště Ketetahi odvezou zpět.
Shuttle bus, je potřeba si rezervovat a samozřejmě zaplatit, cesta tam i nazpátek stojí 35 NZD! A většinou si ho rezervujete den dopředu v ubytování.

                                                       Na Tongario se chodí hlavně zčasna ráno

  • za prvé kvůli počasí, na sopečný krajině to musí odpoledne asi fakt pálit ( to my bohužel nezažili:D )
  • za druhý z časovýho hlediska, není to nejkratší trek
  • za třetí abyste potkali co nejméně turistů:D

Shuttle bus vás tedy vyzvedne brzo ráno většinou v ubytování (my vyráželi v 5:30 ráno), a doveze na parkoviště Mangatepopo. Poté odpoledne vyráží každou hodinu, z druhého parkoviště Keteteahi, kam dojdete a odveze vás zpět na ubytování. Vaše jména si zapíší, poslední shuttle bus vyzvedává lidi v 18 hod. Takže pokud se tam neukážete, budou vás považovat za pohřešované a nejspíše vás půjdou hledat.

By the way – Samozřejmě musíte nastoupit do shuttle busu od společnosti, od které jste si lístek zakoupili:D

Další změna – turistům  není již dále povoleno vylézt na Horu Osudu! DOC (department of Conservation) prosí návštěvníky, aby sem nestoupali, je to totiž posvátné místo pro maorské kmeny a turisté by to tak měli respektovat.

Tongario je prý jedno z nejsušších míst na Zélandě. No musím říct, že my jsme tu měli nejhorší počasí z celého Zélandu a chytil nás nahoře takovej mordor, že jsme si zde šáhli doopravdy fyzicky, ale hlavně psychicky na dno!!! A já myslela, že nedojdem!

Předpověď hlásila průměrné, lehce mlhavé počasí, dopoledne lepší, odpoledne bouřky. Nás ale před půlkou treku chytil největší mordor, vichřice,mlha, liják.. Neviděli jsme tedy pomalu ani na krok, natož abychom viděli něco z okolí. Z přání ze začátku něco vidět se změnilo na přání tenhle trek vůbec přežít! Zachvátila mě tady taková panika o život jako nikdy, vzpomněla jsem si, na všechny filmy, kdy lidi umřeli v horách na podchlazení a na to, že je včasně nenašli! Navíc všudypřítomné cedule, co dělat při aktivaci sopečné půdy, mě při tomhle počasí také moc neuklidňovaly. Sopka je samozřejmě aktivní a navíc jsme za celý trek potkali asi 5 lidí dohromady. Kde byly ty davy o kterých  všichni turisti psali? Asi jsme tady byli jedinní magoři v tomhle počasí:D

Celkový trek jsme ušli za 4,5 hodiny, kdy jsme totálně mokří, vyřízení, ale šťastní, že jsme přežili, došli do cíle.

POZOR – doopravdy tento trek nepodceňujte a buďte vybavení! Pokud se počasí změní, což na Zélandu bylo doopravdy z minuty na minutu, dobré oblečení vás doopravdy může zachránit od nepříjemností! Nevím, co bychom dělali, kdybychom neměli nepromokavé věci a dobré trekové boty!
Rozhodně nechoďte v džínech a v plátěnkách ( v nevhodném oblečení na trek, vás ani nepustí, budou vás kontrolovat při vstupu do shuttle busu a pokud nebudete splňovat adekvátní oblečení, trekové boty, pláštěnka a nepromokavá bunda je nutností, na trek vás neodvezou a vy tak máte po ptákách) Jelikož už nějací lidé na treku umřeli na podchlazení z nevhodného oblečení ,tak se timto shuttle společnosti chrání! Další změna oproti dřívějšku,kdy vás nikdo nekontroloval, jelikož na trek jste se mohli dopravit sami!
Mějte dostatek vody a svačiny, a taky náhradní oblečení, mě například i dost zachránil kulich a rukavice.

Z nejslavnějšího jednodenního treku jsme tedy nic neviděli, jen se modlili, ať už jsme u konce a přetrpěli 3 hodiny chůze v dešti totálně promrzlí na kost. Jedno jsme si ale odnesli, respekt z hor, z přírody, a že my jsme pro přírodu vlastně jen takové loutky. Taky, že se na sebe můžeme spolehnout a umět se podpořit, jelikož nebejt přítele, kterej mě držel celý trek nad vodou a uklidňoval mě, nevím, jak by to všechno dopadlo.
Vlastně na tenhle trek teď vzpomínáme s úsměvem a rádi historku vyprávíme. Kdo může říct, že zažil takovej mordor na Mordoru?

Největším paradoxem je, že když jsme dojeli zpět do kempu totálně vyřízení, s bolavým tělem jako nikdy, a  já musela bejt minimálně půl hodiny ve vařící sprše,abych se dala dohromady, se za 2 hodiny obloha vyčistila, a bylo totálně bez mraků! My tak seděli smutně se špagetami na kameni, a koukali na sopku, která byla nyní krásně vidět i z tý dálky.  Přitom, když jsme stály těsně u ní, neviděli jsme vůbec nic:D Vlastně jsme ani nevěděli, že stojíme u sopky:D

V jednu chvíli jsme koketovali i s myšlenkou, že bychom to šli další den znova, ale jen představa těch krpálů  nanovo a naskočila mi husina:D

Novozélanský počasí je doopravdy nevyzpytatelný a několikrát se faaakt o dost seklo! Například tady mělo bejt ráno/dopo jakž takž, a odpoledne se nedoporučovalo na trek jít z důvodu velkých bouřek. No myslíme, že to bylo přesně naopak. Ne nadarmo jsem Smolná a my doufali, že všechnu smůlu jsme si vybrali právě tady.

Bohužel z treku nemám žádný pěkný fotky, ale alespoň něco pro pobavení:D


PŘESUN NA JIŽNÍ OSTROV TRAJEKTEM

Druhý den jsme brzy ráno vyrazili do Welingtonu, kde jsme měli zarezervovaný trajekt na jižní ostrov do města Picton. Tohle byl tedy nás poslední den na severním ostrově.
Vybrali jsme společnost.. Trajekt jsme si rezervovali již z domova zde https://www.bluebridge.co.nz/

a vyšel na 2120 kč/osoba… Existují pouze 2 trajektní společnosti. My si zvolili dražší variantu, kde máte možnost s odjezdem hýbat, a třeba si ho posunout, kdyby se něco podělalo, nebylo to o tolik dražší a chtěli jsme mít jistotu.

Cesta z Tongaria do Welingtonu nám zabrala kolem 4 hodin. Na trajektu si můžete koupit občerstvení a převáží zde doopravdy všechno, jeli jsme i s ovcemi a kravami, těch mi bylo teda fakt líto:(
Cesta trajektem trvala 3 hodiny a po cestě je na co se dívat, takže se nudit určitě nebudete.

Tímto tedy končím severním ostrovem, o jižním dobrodružství si můžete přečíst v dalším článku zde http://www.sblondynounacestach.cz/2018/02/26/jizni-ostrov/

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *